Po úspěšném jarním cyklu přednášek o feminismu jsme pro vás připravili další sérii přednášek a to na neméně aktuální téma – (český) nacionalismus. V průběhu podzimu se naši hosté budou nejprve zabývat vznikem politické koncepce národa a levicovou kritikou nacionalismu, následně pak vybranými obdobími z české historie, ve kterých nacionalismus hrál zásadní úlohu. [aktualizováno]

Národní identita. Národní zájmy. Národní stát. Budoucnost národa. Hlavně se postarat o naše lidi. V poslední době se nacionalistická rétorika dostává opět do popředí. Boj za naše národní hodnoty – ať už to znamená cokoli – dávno nezůstává vyhrazen pouze okrajovým partičkám kolem Miroslava Sládka nebo Adama B. Bartoše, ale stává se normou napříč politickým spektrem. Nacionalismus ale rozděluje. A zabíjí. Ten náš malý český příběh nabízí rozmanité možnosti, jak posílit představy o jednotném národním celku a ospravedlňovat vyloučení našich nepřátel a cizích. Jak pracovat s vyprávěním, které vytváří zdání jednoty a rovnosti , avšak ve stejnou chvíli rozděluje a vylučuje?

Iniciativa Ne rasismu vás zve na cyklus přednášek s názvem “Nacionalismus bolí dodnes, kritická reflexe (českého) nacionalismu”. Úvodní přednášky se budou zabývat vznikem politické koncepce národa a levicovou kritikou nacionalismu. Následující přednášky nás zavedou do moderní české a československé historie, přičemž hlavní pozornost bude zaměřena na období, ve kterých nacionalismus hrál zásadní úlohu. S jejich stíny mnohdy zápasíme ještě dnes.

Všech šest přednášek proběhne v Autonomním sociálním centru Klinika (Jeseniova 60, Praha 3). Budou začínat v 19:30. Všechny přednášky budeme nahrávat a následně záznam umístíme na našem vimeokanálu.

#nacionalismusnenialternativa

Program cyklu

• 6. října – Jan Škrob: Zrození národa z ducha moderny
• 20. října – Aletta Beck: “Víc než národ”: Levicové kritiky nacionalismu v Německu
  
• 25. října – Matěj Spurný: Národ a třída. Ambivalence vztahu komunistů a nacionalismu v podmínkách poválečného Československa (1945 – 1960)
• 3. listopadu – Ondřej Daniel: Jednotně proti různosti. Třídní roviny třiceti let české xenofobie 1985 – 2015
• 15. listopadu – Pavel Baloun: “Cikáni, metla venkova!”: Národní stát a rasismus v meziválečném Československu (1918 – 1938)
• 24. listopadu – Vít Strobach: Proměny českého/československého antisemitismu ve 20. století

Anotace přednášek

Jan Škrob: Zrození národa z ducha moderny

Národ, jak mu dnes běžně rozumíme, není žádná samozřejmost. Je výsledkem politických konstrukcí především 18., 19., ale i 20. století a dokonce se ani neutvořil všude stejně. Nacionalismus jako ideologie předcházel vzniku národa jako obecně srozumitelného konceptu. V přednášce a následné diskuzi se podíváme mimo jiné na to, v čem byl nacionalismus v době svého vzniku zajímavý a osvobodivý a nakolik je v něm naopak od počátku vepsaná nevraživost a exkluzivita.

Aletta Beck: Víc než národ: Levicové kritiky nacinalismu v Německu

Poměr politické levice k nacionalismu byl vždycky stejně ambivalentní, jako je povaha samotného nacionalismu. V průběhu posledních více než sta let vznikly různé argumenty proti nacionalismu z perspektivy levice a anarchistů. Jedni mu vytýkali, že rozděluje dělnickou třídu a legitimizuje panství, čímž brání osvobození lidstva. Podle jiných je naopak nacionalismus a budování národního státu nevyhnutelným krokem na cestě k takovému osvobození. Od doby antikoloniálních osvobozeneckých bojů se rozlišuje mezi „špatným“ nacionalismem utlačovatelů a „dobrým“ nacionalismem utlačovaných.

Na pozadí nacismu, holocaustu a druhé světové války se v Německu od konce 80. letech rozvíjí zvláštní verze antinacionální teorie, která se točí hlavně kolem otázek fašismu, antisemitismu a národa. Výsledkem procesu komplikované diskuse je dnešní antinacionalismus, který kritizuje nacionalismus jako ideologii. Přednáška se bude věnovat současné německé teorii antinacionalismu a především její nejdůležitější otázce: proč je nacionalismus stále tak silný, i když už více než 20 let víme, že jde o konstrukci? A je tím, co je „víc než národ“, opravdu skateboard?

Matěj Spurný: Národ a třída. Ambivalence vztahu komunistů a nacionalismu v podmínkách poválečného Československa (1945 – 1960)

Karel Marx považoval nacionalismus za buržoazní ideologii a prorokoval, že v rámci směřování k beztřídní společnosti upadne do bezvýznamnosti. Čeští komunisté se ale na jeho vlnách do velké míry dostali k moci. Těsně po válce měli dokonce nemalý podíl na rozdmýchávání nacionálních vášní provázejících největší etnickou očistu v historii českých zemí. A dodnes jsou nositeli poválečného českého nacionalismu v jeho asi nejryzejší podobě. Jejich poměr k nacionalismu a “těm druhým”, tedy k nedominantním etnickým či etnosociálním skupinám, ale přitom nebyl ani v poválečných letech jednoznačný. To se ukázalo zejména poté, kdy si zajistili veškerou politickou moc v zemi a kdy postupně vrátili zůstavším Němcům základní občanská práva či se pokusili do většinové společnosti začlenit Romy. Přednáška bude zaměřena právě na tyto a další rozpory a proměny poměru KSČ k národu, nacionalismu a menšinám v prvních patnácti letech po válce.

Ondřej Daniel: Jednotně proti různosti. Třídní roviny třiceti let české xenofobie 1985 – 2015

Lze českou xenofobii chápat jako boj namířený dovnitř “národního společenství”? Z rozkladu státního socialismu a následné postsocialistické transformace někteří vytěžili, jiní zase měli (mnohdy více, jindy méně oprávněný) pocit, že o všechno přišli. Národ ale zůstal všem. Anebo skoro všem? V přednášce bude srovnáno několik událostí chápaných jako dobové vyvrcholení postojů proti Romům, Rusům, muslimům a migrantům. Jakou roli hraje v takto pojímané xenofobii elitářství a jakou populismus? Nebylo by vhodné začít rozdělovat mezi “lidovou” a “liberální” xenofobií? A pokud ano, komu by to pomohlo?

Pavel Baloun: “Cikáni, metla venkova!”: Národní stát a rasismus v meziválečném Československu (1918 – 1938)

V roce 1918 vznikl ve střední Evropě stát, k jehož existenci se odkazují i současné oficiální dokumenty České republiky. Československo, tzv. první republika, bývá dnes nejčastěji vykreslováno jako výspa liberální demokracie v bouřných vodách meziválečné Evropy. V přednášce obecně zaměřené na souvislosti mezi vznikem národních států a rasismem se budeme konkrétně věnovat vývoji v uplatňování proticikánských opatření právě v meziválečném Československu.

Vít Strobach: Proměny českého/československého antisemitismu ve 20. století

Zkušenost s masovou vraždou evropských židů by nás měla chránit před rasismem. To, že se tak neděje, je dáno nedostatkem empatie, ale také chybnou analýzou fenoménu antisemitismus a slovy Zygmunta Baumana, jeho privatizací, tedy vztažením antisemitismu pouze k židům a těm, kdo je nenávidí. V přednášce a diskuzi se pokusíme o opak, o důslednou „deprivatizaci“ antisemitismu, která by měla ukázat, koho všeho se antisemitismus v proměnách 20. století týkal a pro jaké myšlenky mobilizoval společnost. Budeme hovořit především a vztahu českých nacionalistů k „židovské otázce“, o tom, jakou roli měl antisemitismus v sociálních hnutích a za jakých okolností a proč se ho chopil stát (po I. světové válce, v období II. republiky, v 50. i 70. letech). Antisemitismus byl a je jednou z forem rasismu, má své zvláštnosti, je ale možné ho i srovnávat s anticiganismem, islamofobií aj. I tohoto tématu se během večera dotkneme a vezmeme si na pomoc ukázkové příklady zcela současného českého rasismu.