Loni v prosinci navštívila Rojavu mezinárodní delegace akademiků s cílem dozvědět se více o tamní revoluci, genderovém osvobození a demokratické samosprávě. Přečtěte si překlad společného vyjádření této delegace, jež původně vyšlo na webu Roar Magazine.

Bitva o Kobani, jež začala v létě 2014, přitáhla světovou pozornost ke kurdskému odporu vůči brutálním silám, jež se samy nazývají Islámským státem (IS nebo ISIS). Oproti převládajícím očekáváním, uspěly obranné síly a odvracely po dobu více než dvou a půl roku útoky nejen ISIS, ale také ze strany Fronty al-Nusra a Assadova režimu. O čem se ale ví méně, je skutečnost, že se obyvatelstvo převážně kurských oblastí severní a severovýchodní Sýrie ustavilo jako nová politická entita, již nazývají Rojava, a jež se skládá ze tří autonomních kantonů, z nichž jedním je Kobani. Provedli tam, podle všeho, sociální a politickou revoluci, vyznačující se pozoruhodnými snahami o genderové osvobození a přímou demokratickou samosprávu.

V prosinci 2014 se naše delegace akademiků z Evropy, Turecka a Severní Ameriky vypravila do Rojavy, abychom se blíže seznámili s myšlenkami a praktikami této revoluce a abychom na vlastní oči v jednom z kantonů jejich tvrzení o genderovém osvobození a demokratické samosprávě. Jsou jejich praktiky skutečně revoluční? Řídí se skutečně svými demokratickými ideály? Jakou roli skutečně hrají ženy?

Prvního prosince jsme překročili v oblasti Kurdské regionální vlády (KRG) v severním Iráku Tigris a vstoupili jsme do kantonu Cizîre. Během devíti následujících dnů jsme navštívili jeho významná města stejně jako rurální vesnice. Zúčastnili jsme se setkání samosprávné lidové rady ve čtvrti Kamišli. Hovořili jsme se zástupci TEV-DEM, široce založeného Hnutí za demokratickou společnost, jež vytvořilo samosprávné instituce. Setkali jsme se s novináři, členy politických stran, jako je Strana demokratické unie (PYD), a s dalšími.

Potkali jsme ženy různých profesí, včetně zástupkyň ženské střešní organizace Yekîtiya Star. Konverzovali jsme s lídriněmi Syrské ženské unie a navštívili jsme ženskou akademii v Rimelanu.

Vedle toho jsme se setkali se členy samosprávy, kteří mají na starost ekonomický rozvoj, zdravotní péči a zahraniční vztahy. Navštívili jsme ekonomickou akademii a vydali se prohlédnout nově ustavená mlékárenská, stavební a na zelené zemědělství zaměřená družstva, stejně jako ženskou textilní dílnu. Navštívili jsme mlýn a ropnou rafinérii, v obou případech šlo o vitální ekonomické závody. Před revolucí vlastnil hlavní ekonomické podniky stát a mlýny existovaly jen v regionech mimo Rojavu, jako jsou Aleppo a Rakka.  Prohlédli jsme si místní kliniky, nemocnici a rehabilitační centrum, stejně jako kulturní centrum a sídlo mládežnické organizace.

Byli jsme hosty velké Mezopotámské akademie sociálních věd v Kamišli, kde jsme se také potkali s učitelskými odbory. Před revolucí, pod tvrdou asimilační a arabizační politikou syrského státu, nebylo Kurdům dovoleno mluvit svým jazykem, dávat dětem kurdská jména, provozovat obchody s nearabskými jmény, zakládat soukromé kurdské školy nebo vydávat kurdské knihy. Převážně kurdským regionům nebylo umožněno založit univerzitu. Pokud chtěli studovat, museli studenti opustit region a odejít do Aleppa, Damašku, Deiraz-Zor, Hama nebo Homsu. V současnosti ale rojavská samospráva činí první kroky k vytvoření univerzity.

Mezopotámská akademie sociálních věd v Kamišli potřebuje k úspěchu mezinárodní solidaritu, výměnu, zkušenosti a materiální podporu. Za tím účelem chceme podpořit naléhavou žádost akademie o přednášející, kteří by zde zůstali a vyučovali po nějakou dobu kurzy, o počítače, projektory a reproduktory. Ze všeho nejvíc ale akademie potřebuje knihy, aby rozšířila svoji knihovnu. Jejím cílem je vytvoření mnohojazyčné, multidisciplinární knihovny, učitelé nám nicméně říkali, že jejich hlavní prioritou jsou v tuto chvíli knihy v kurdštině, arabštině a angličtině. Kdo by chtěl přispět, může navštívit facebookovou stránku Pirtûkek bo Akademiya Mezopotamyayê (“Věnujte knihu Mezopotámské akademii”).

Navštívili jsme uprchlický tábor Newroz, kde Yazídi z hory Sinjar zdůrazňují své touhy po samosprávě a sebeobraně a žádají o mezinárodní podporu. Uprchlíci zdůrazňovali, že trpí pod embargem uvaleným na Rojavu, postrádají základní potřeby. Yazídi nám říkali, že cítí, že jejich utrpení je instrumentalizováno entitami jako jsou Kurdská regionální vláda (KRG), různé státy, včetně koaličních sil a mezinárodní organizace jako jsou Spojené národy. Opakovaně zdůrazňovali, že v srpnu 2014 je z hory Sinjar zachránily YPG (Lidové obranné sbory) a YPJ (Ženské obranné sbory), spolu s gerilami PKK, jež jim také od té doby – navzdory embargu a válce v Kobani – poskytují základní potřeby.

Napříč kantonem jsme mohli pozorovat šrámy, jež způsobila desetiletí útlaku a nedávné boje s al-Nusra a ISIS. Strávili jsme nějaký čas se zástupci rojavských obranných sil. Setkali jsme se s velením YPG v Sêrêkaniye a s jednotkou YPJ v Amûde. Navštívili jsme výcvikové středisko vnitřních bezpečnostních sil, zvaných Asayîş, v Rimelanu.

Role, již sehrálo Turecko při vzestupu Fronty al-Nusra a ISIS byla explicitně zmiňována téměř každým, koho jsme potkali. Lidé všech profesí nám popisovali střety poblíž turecké hranice, jež naznačují vojenskou, logistickou a finanční podporu zvláště těmto dvěma skupinám ze strany Turecka.

Ačkoliv máme různé zázemí, sdílíme z naší cesty podobné dojmy.

Jsme přesvědčeni, že v Rojavě jsou ustavovány skutečně demokratické struktury. Nejen že systém je zodpovědný lidem, vychází také z nových struktur, jež umožňují přímou demokracii: lidová shromáždění a demokratické rady. Ženy participují na rovném základě s muži na všech úrovních a organizují se také v autonomních radách, shromážděních a výborech, aby řešily své specifické zájmy. Ženy, které jsme potkali, ztělesňovaly zmocnění, sebedůvěru a hrdost, jež nedávno nabyly ženy v Rojavě. Viděli jsme transparenty a slogany, na nichž se psalo: “Rojavská revoluce je ženskou revolucí.” A je to skutečně tak.

Jsme přesvědčeni, že Rojava míří k alternativní budoucnosti pro Sýrii a Střední Východ, k budoucnosti, kde lidé různého etnického původu a náboženství mohou žít společně, sjednoceni vzájemnou tolerancí a společnými institucemi. Kurdské organizace ukazují cestu, získávají ale stále více podporu Arabů, Asyřanů a Čečenců, kteří participují na jejich společném systému samosprávy a organizují se autonomně.

Kamkoli jsme šli, trvali členové samosprávy a ozbrojených sil na tom, že jakákoliv uskutečnitelná politická alternativa pro region musí být založena ne na odplatě, ale na sdílených zájmech a vzájemné důvěře. Setkali jsme se se členy Asayîş, jednotek vnitřní bezpečnosti, stejně jako s YPG a YPJ, mezi nimiž byli Kurdové, Čečenci, Syřané a Arabové; všichni zdůrazňovali, že hledají společná řešení pro všechny lidi v regionu. Čelí znepokojivým výzvám, jsme ale přesvědčeni o upřímnosti jejich usilování.

Jako akademici a aktivisti jsme všichni odjížděli s hlubokou úctou a obdivem k lidem Rojavy, za jejich progresivní politický program a skutečné sociální výsledky. V demokratické samosprávě nalezli praktický způsob řešení vlastních problémů. Rojava nicméně trpí tíživými podmínkami, jež nejsou pod kontrolou jejich občanů. Proto končíme doporučením, aby byly co nejdříve řešeny:

Za prvé, Rojava existuje pod ekonomickým a politickým embargem uvaleným jejími sousedy, Tureckem a Kurdskou regionální vládou v Iráku. Její ekonomika, infrastruktura and obrana trpí výslednou izolací.

I když KRG po uzavření smlouvy v říjnu 2014 otevřela hraniční přechod Semelka (Fishkhabour/Peshkhabour) pro omezenou obchodní a osobní dopravu, rozhoduje o překročení hranic svévolně a zadržuje humanitární pomoc pro Rojavu, včetně určené uprchlíkům v táboře Newroz. Dokonce ani knihy pro Mezopotámskou akademii není možné dostat přes hranice. Embargo dusí kapacity samosprávy zajišťovat populaci zdravotní péči a základní humanitární zdroje. Zrušení embarga je skutečně naléhavé. Je třeba vyvinout mezinárodní tlak zvláště na Turecko, aby otevřelo své hraniční přechody tak, aby bylo možné převážet jídlo, léky a další pomoc.

Za druhé, v důsledku probíhajících konfliktů v Sýrii a Iráku je v oblasti množství uprchlíků; o mnoho z nich se v současnosti stará samospráva. Tito uprchlíci naléhavě potřebují základní humanitární pomoc, léky a nemocniční vybavení. Mnoho lidí bylo dále zraněno ve válce a potřebují adekvátní péči, jež jim není kvůli embargu dostupná. Mezinárodní komunita musí ve spolupráci se samosprávnými institucemi pomoci dostat do Rojavy podporu, aby mohla být těmto lidem poskytnuta péče.

Za třetí, voláme po mezinárodním uznání Rojavy, včetně uznání nevládními organizacemi. Neusiluje o to, aby se stala nezávislým státem, chce spíše pomoci vytvořit skutečně demokratickou Sýrii a být v ní integrována. Její jedinečný systém samosprávy si zasluhuje uznání jakožto možné řešení mnoha etnických a náboženských konfliktů, jež pustoší region.

Přes malé naděje, lidé v Rojavě rozvinuli smělý program občanské tolerance, genderového osvobození a přímé demokracii. Za to si zaslouží světové uznání a aktivní podporu.

15. ledna 2015:

Oktay Ay, výzkumník, Istanbul Bogazici University

Janet Biehl, nezávislá autorka, USA

Devris Cimen, novinář, Civaka Azad – Kurdish Office for Public Affairs, Germany

Rebecca Coles, výzkumnice, University of Nottingham

Antonia Davidovic, etnoložka, University of Kiel

Dilar Dirik, doktorandská studentka, University of Cambridge

Eirik Eiglad, editor, New Compass Press, Norway

David Graeber, profesor antropologie, London School of Economics

Lokman Turgut, novinář a výzkumník, Kurd-Akad, editor at StudiaKurdica journal

Thomas Jeffrey Miley, sociolog, University of Cambridge

Johanna Riha, doktorandská studentka, University of Cambridge

Nazan Üstündag, socioložka, Istanbul Bogazici University

Christian Zeller, profesor ekonomické geografie, University of Salzburg

Kontakt: Civaka Azad – Kurdisches Zentrum für Öffentlichkeitsarbeit e.V.
www.civaka-azad.org // info@civaka-azad.org
Bornheimer Landstraße 48, 60316 Frankfurt
Tel.: 0049 69 84772084, Mobile: 0049 1573 8485818

Původně publikováno v ROAR magazine, 15. ledna 2015. Překlad jsme poprvé uveřejnili na našem původním webu v dubnu 2015.