Proti krajní pravici – v parlamentu i v ulicích! (Prohlášení ke spontánnímu antifašistickému protestu, 21. 10. 2017)

V říjnových parlamentních volbách dalo 538.574 voličů hlas ultrapravicové SPD. Iniciativa Ne rasismu svolala večer po oznámení výsledků spontání demonstraci před hotelem, kde sídlil volební štáb SPD. Přečtěte si naše prohlášení a buďte ready k dalším protestům!

Proti krajní pravici  – v parlamentu i v ulicích!

Podobně jako v jiných částech Evropy, i v České Republice sílí krajní pravice. Parlamentní volby jsou úspěchem Okamurovy SPD. Ta politické body získává nejen rasistickým a nacionalistickým štvaním proti imaginárním uprchlíkům a muslimům, ale i budováním iluze, že je alternativou k současné politické reprezentaci. Již dlouhou dobu můžeme pozorovat, že to, co dříve bylo možné pouze na okraji politického spektra se stává normálním. Málokoho už pohoršuje otevřený nacionalismus a rasismus. Volání po uzavírání hranic a vládě pevné ruky slyšíme i od některých liberálů, oportunistů z ANO, nebo sociálních demokratů. Rétorika krajní pravice se dostala do centra pozornosti politického dění. Už dříve se krajní pravice dostala ke slovu v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Nyní se AfD dostala do německého Bundestagu a v Rakousku to vypadá, že Lidovci (ÖVP) vytvoří vládu se Svobodnými (FPÖ), se stranou jíž není cizí ani antisemitismus, ani hajlování. V Česku reálně hrozí, že ve vládě zasedne SPD, nebo stále více se fašizujicí křídlo ODS.

Zdálo by se, že čím nejistější je politická situace, tím více je antifašismus vnímán negativně. Antifašisté a antifašistky jakoby už složili ruce v klín. V tuto chvíli, kdy je situace na nejvyšší míru kritická, je však nutný pravý opak. Antifašismus patří do ulic! Každý jedinec, který se staví proti fašismu a stále vzrůstajicí kontrole si musí uvědomit svoji roli ve společnosti a začít být aktivní ve svém okolí. Make antifascism mainstream again! Vyklizení veřejného prostoru nechává prostor autoritářům, snažícím se přirovnat antifašisty k náckům. Stávající situace by nás měla namísto rezignace přimět k ativitě a organizování se. Historie ukazuje, že může být ještě hůř. A je pouze na nás, aby se tomu tak nestalo.

Pouhý boj proti nacionalismu nestačí. Dnešní neonormalizace má kořeny hluboko ve vývoji socioekonomického systému. Devadesátá léta nás učila, že nemůžeme žít v ničem lepším, než je současnost. Z frustrace lidí z neustálého tlaku, který kapitalismus na jedince vytváří, pak snadno těží ultrapravičáci a populisté.
Proto je nutné nabízet reálné a radikální společenské alternativy, které budou projevem progresivní politiky. Nacionalismus není alternativa k marasmu současnosti. Musíme být schopni nabídnout jiná řešení. Řešení, které bude bez ostnatých drátů, militarizované a vystrašené společnosti. Musíme se aktivně podílet na vytváření světa, který bude pro všechny. Musíme hledat společný zájem, který mají jak migranti a migrantky, tak lidé, kteří neuspěli ve společenské konkurenci a neví, jestli vyjdou s příští výplatou. Musíme vytvořit identity silnější než národ.

Pro nás politika volbami nekončí, ale začíná. Nikdy jsme nepovažovali vhození lístku do urny za vyčerpání možnosti politického projevu, ale za pouze jeden z mnoha politických prostředků. Nyní nastává čas začít uvažovat o alternativách. Parlament, ve kterém sedí nacionalisti vedle nacionalistů nemůže a nebude reprezentovat naše zájmy. Proto vyzýváme všechny, kteří to vidí podobně, aby budovali struktury progresivního hnutí a byli politicky aktivní i mimo volební místnosti.


[English version]

Against radical right  – in Parliament and in the streets!

In Czech Republic as well as in other parts of Europe the radical right is on the rise. The parliamentary election are a success for Okamura’s SPD (Freedom and direct democracy) . This party gains its credits not only through racist and nationalistic campaign against imaginary refugees and Muslims, but also with building an illusion, that they’re an alternative to current political representation. As we can observe for a long time, policies that belonged to the edge of the political spectrum are becoming mainstream. Nobody is shocked anymore by open racism and nationalism. Calls for closing the borders and government of a strong hand are also to be heard from some of the liberals, opportunists from ANO, or the social democrats. The discourse of the radical right is getting to the centre of politics. The radical right got to the power on Poland, Hungary and Slovakia some time ago. This month AfD also joined the club. And in Austria it seems to the governmental coalition of ÖVP and FPÖ – a party where even antisemitism is normal. And in the Czech republic SPD could even get to the coalition in government.

It seems as the situation is getting worse, antifascism has a more negative image. It seems antifascists are becoming idle. In this critical situation we should do the exact opposite. Antifascism back to the streets! Every individual, who is against fascism and the politics of control, has to realize their role in society and start to be active in their hood. Make antifascism mainstream again! Retreat from public spaces leaves room for authoritarians, that compare antifascists to their opponents. The current situation should lead us to activity and self-organization instead of resignation. History teaches us, that it can always get worse. Only we can fight against it.
Just fighting nationalism is not enough. Current “neonormalization” has it roots deep in the development of our socioeconomical system. In the 90′ they tought us that there is no possible better world than this one. The radical right and populists benefit from frustration rising from enormous pressure, which capitalism exerts on the individual. This is the reason why it is important to create real and radical social alternatives, which are the sign of progressive politics. Nationalism isn’t an alternative to the shit we’re living in. We have to be capable to offer other solutions. Solutions without barbed wire, without a militarized and scared society. We have to actively participate on creating a world for everyone. We have to search for common interest shared between migrants and people which didn’t succeed in the social competition and don’t know if they can get by on their next salary. We have to create an identity stronger than a nation.

For us politics does not end with elections but starts with them. We never considered throwing a ballot into an electoral urn for to be the fulfillment of the possibilities of political activity, but for one of the many means of politics. Now we have to consider the alternatives. Parliament, where the nationalists sit next to nationalists can’t and won’t represent our interest. Therefore we call everyone, who sees it in this way to build structures of progressive leftist movement and to also be politically active outside of the polling station.