Oslavy sjednocení Německa v Drážďanech provázely demonstrace Pegidy i akce radikálně levicových skupin. Ty protestovaly mimo jiné také před českým konzulátem.

Špičky německé politiky se sjely v pondělí 3. října do Drážďan, aby zde oslavily šestadvacáté výročí sjednocení Německa. Aliance německých radikálně levicových skupin „Solidarita bez hranic – nacionalismus není alternativa“ na akci zareagovala sérií akcí a demonstrací, do kterých se zapojili i aktivisté a aktivistky z Česka. Solidární demonstrací před českým konzulátem v Drážďanech pak pro změnu němečtí aktivisté podpořili české antifašisty a vyjádřili odhodlání podpořit aktivní účastí antinacionalistickou demonstraci, která se uskuteční 17. listopadu v Praze.

Dostaveníčko xenofobů

První říjnové pondělí bylo v saské metropoli živo. Na oficiální oslavu s názvem „Budujme mosty“ dorazily desetitisíce lidí a celá řada významných německých politiků včetně kancléřky Angely Merkelové a prezidenta Joachima Gaucka. V ulicích si dalo dostaveníčko rovněž xenofobní populistické hnutí Pegida. Přes čtyři tisíce lidí využily přítomnosti německé politické elity, aby vyjádřily odpor proti současné vládě. Na demonstraci tak nejen zazněla hesla o „zradě lidu“, k vidění byly i transparenty s citáty Goebbelse. Někteří účastníci směřovali rasistické nadávky na kolemjdoucí s neněmeckými kořeny. Právě Drážďany jsou považovány za baštu Pegidy, což potvrdil i jeden ze zasahujících policistů, když na závěr obligátního vysvětlování zákonů vymezujících práva a povinnosti shromážděných popřál všem účastníkům úspěšný den. Policie se rozhodla neponechat nic náhodě a nasadila do ulic tisíce policistů.

Pouhých několik dní předtím totiž došlo k útokům, které by bylo možné bez velkého přehánění označit za teroristické. Před drážďanskou mešitou a Mezinárodním kongresovým centrem, kde měl v den oslav mít projev spolkový prezident Gauck, vybuchly podomácku vyrobené bomby. Při explozích naštěstí nikdo nebyl zraněn a mešita se podle plánu zapojila do pondělního dne otevřených dveří německých mešit spolu s tisícem dalších muslimských modliteben. Krátce po útocích se na levicovém zpravodajském webu Indymedia Linksunten objevilo zjevně podvržené tiskové prohlášení, kde se k útokům měla přihlásit právě zmíněná aliance Solidarita bez hranic – nacionalismus není alternativa. Policie sice od začátku předpokládala xenofobní motivace útoků, ani to však nezabránilo saskému ministru Markusovi Ulbigovi mluvit o hrozbě „levicové terorismu“. Jedna z lipských antifašistických skupin na útoky zareagovala nabídkou pěti tisíc eur za informace vedoucí k dopadení pachatelů.

Nacionalismus není alternativa

Radikálně levicové a antifašistické skupiny se tentokrát rozhodly neblokovat demonstraci Pegidy, ale zacílit své akce na rasismus a nacionalismus společenského mainstreamu. Větší demonstrace proto proběhla již den před oslavami, druhý den pak následovaly akce na různých místech ve městě. Navzdory nepříznivému počasí se na nedělní předvečerní demonstraci pod názvem Solidarita bez hranic sešlo na 800 účastníků včetně antifašistů z Česka. Na demonstraci dohlížely takřka dva tisíce policistů. Po projevech vyrazila demonstrace v čele s queer-feministickým blokem do centra města. V průvodu byly k vidění transparenty hned v několika jazycích včetně kurdského feministického hesla „Jin, jiyan, azadi“ (Ženy, život, svoboda).

Pochod byl policií zastaven po několika metrech. Důvodem bylo, že aktivisté a aktivistky nad hlavami prvních řad rozvinuli obří transparent, což policie vyhodnotila jako bezpečnostní riziko. Přes hustý neustávající déšť se pak policie snažila průvod až do konce opakovaně pod různými záminkami zdržovat. Demonstrace se za skandování a čtení kritických projevů postupně zastavila před Cizineckým úřadem a Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky, které jsou zodpovědné za věznění a deportace uprchlíků. Poblíž nádraží Neustadt „vylepšili“ účastníci barvami fasádu rychlého občerstvení patřící známému místnímu neonacistovi. Demonstrace skončila na Albertově náměstí, kde se policie pokoušela zatýkat aktivisty vytipované už v průběhu demonstrace.

Blokády a happeningy

Druhý den byl o poznání rušnější. Několik akcí se vztahovalo k druhému výročí toho dne, jímž bylo ztroskotání přeplněné lodě poblíž italské Lampedusy v roce 2013, při kterém zahynulo několik set uprchlíků. Při jedné z akcí sedmdesát aktivistů zablokovalo Augustův most, kterým se přichází do historického centra města, kde se oslavy konaly. Chtěli, aby si návštěvníci „Stavění mostů“ mohli na vlastní kůži vyzkoušet, co znamenají hranice. Na mostě rozvinuli velký transparent s nápisem „Německo mluví o mostech, ale staví ploty“. Další skupina posílala po Labi bílé makety rakví, aby tak připomněla uprchlíky umírající dennodenně ve Středozemním moři. Před propagačním stánkem Bundeswehru pak proběhl takzvaný die-in (protest, při kterém účastníci předstírají mrtvé) upozorňující na stoupající vývoz německých zbraní mimo jiné i do oblastí, odkud pak v důsledku válek prchají lidé.

Motto nedělní demonstrace bylo uvedeno do praxe na spontánní solidární demonstraci před českým konzulátem v Drážďanech. Asi 250 aktivistů se rozhodlo propagovat antinacionalistickou demonstraci, kterou bude pořádat Iniciativa Ne rasismu 17. listopadu v Praze, a zároveň upozornit na sílící nacionalismus na obou stranách hranice. V projevech rovněž zmínili spoluzodpovědnost českého státu za míru rozšíření anticiganismu a rasismu v české společnosti.

Text původně vyšel na A2larmu.