S menším zpožděním přinášíme proslov, který za naši organizaci zazněl 11. března na antifašistické demonstraci v Bratislavě. Slovenské a české společensko-politické kontexty jsou si v mnoha ohledech podobné. V obou zemích se stále větší popularitě těší nahnědlé politické tendence. Stejně tak obě radikálně-levicové a antifašistické scény musí čelit stejným problémům a výzvám: Málo lidí ochotných aktivně se proti těmto tendencím vymezit, ještě méně lidí kvůli nim vyjít do ulic, naprosté minimum lidí ochotných se dlouhodobě organizovat. Na Slovensku je v tomto ohledu dokonce ještě tristnější situace než v ČR. Ani vstup otevřených neonacistů do parlamentu na této situaci kupodivu nic zásadního nezměnil. Jediná funkční cesta z tohoto bahna vede podle nás skrze kolektivní dlouhodobou organizovanou činnost. Více se můžete dočíst v našem projevu.
Jsme hrdí, že zde dnes můžeme stát solidárně bok po boku se zdejšími antifašisty a antifašistkami. Dnes je více než kdy jindy během posledních 25 let potřeba být politicky a společensky aktivní. Jakým směrem se situace může vyvinout i u nás v blízké budoucnosti můžeme pozorovat v sousedním Polsku a Maďarsku, kde už jsou konzervativně-pravicová a fašistická politická uskupení u moci, pod záminkou ohrožení vších cizím likvidují jednu liberální svobodu za druhou. O současném celoevropském vzedmutí pravicově-populistických a fašistických sil už bylo napsáno mnoho, méně už ale o tom, jak mu můžeme prakticky a úspěšně čelit. Nejsme experti, nemáme patent na pravdu ani na úspěch, přesto máme několik myšlenek a nápadů, o které bychom se s vámi rádi podělili. Věříme, že proti fašismu a celkové hnědnutí a posouvání společnosti doprava je potřeba bojovat na mnoho společenských úrovních, v mnoha oblastech a rozličnými metodami.
Organizujme se! Organizovanému fašismu je však možné úspěšně čelit pouze a jedině organizovaným antifašismem s kontinuální aktivitou. Pokud nemá mít náš odpor pouze podobu jednorázových akcí, musíme překonat jeden z neblahých aspektů vývoje posledních tří dekád po pádu minulého režimu – totiž odpor k organizování se. Liberální svobody jednotlivce je možné hájit pouze kolektivní akcí, coby individualizovaní jedinci nezmůžeme nic. Stejně tak fašismus neporazí nikdo za nás, nestačí jen sledovat a lajkovat na facebooku. Organizování se nám otevírá nové možnosti aktivit i důležitou morální, psychickou, ale i praktickou oporu v tomto boji. Hledejme podobně smýšlející lidi ve svém okolí a dejme našim aktivitám efektivnější a kontinuálnější podobu.
Spolupracujme! Avšak i coby pouhá jedna organizovaná skupina máme stále poměrně omezené možnosti aktivit. Pokud máme ambice pozitivním způsobem ovlivnit společenský diskurz, je potřeba spolupracovat tzn. navazovat spolupráci s existujícími skupinami, hledat nové spojence na nových místech, nezůstat uzavřeni ve své ideové bublině. V jednotě, rozmanitosti a solidaritě je síla. Stejně důležitá je spolupráce nejen na úrovni jednoho města či uvnitř hranic jednoho státu, ale i napříč hranicemi. Aktivní antifašistická spolupráce na mezinárodní úrovni je skutečnou solidaritou v praxi. Spoluprací se skupinami z jiných zemí je možné se inspirovat po organizační stránce, naučit zajímavé nové postupy a metody, budovat společné koordinační sítě či překonávat dosud viditelné pozůstatky železné opony v hlavách lidí. Produktivní, inspirativní a zajímavá by ale byla především výraznější spolupráce právě v rámci postkomunistických zemí střední Evropy.
Vzdělávejme se politicky! Současná politická atmosféra a její neblahý vývoj představuje pro všechny antiautoritářsky a svobodomyslně myslící lidi velkou výzvu. Obojí má ale mnohem hlubší kořeny, než by se mnoha lidem mohlo zdát. Bez lepšího pochopení zdrojů a kontextů společenských, ekonomických a politických problémů současnosti a motivací jejích aktérů nemůže adekvátně jednat a hledat a nabízet jejich skutečná řešení. Musíme jít pod povrch zaručených „pravd“ sociálních sítí i mainstreamových médií a hledat vlastní odpovědi a cesty. Musíme se opět naučit přemýšlet kriticky.
Společenský vývoj v našich zemích může vybízet spíše k pesimismu, žádný boj ale není předem ztracený. Buďme aktivní, nenechme fašistům volnou cestu. Budoucnost stále není napsána a je i na nás jakou podobu bude mít!
Smrt fašismu!