Organizace Peace in Kurdistan sídlící v Londýně zveřejnila minulý týden otevřený dopis turecké vládě, jímž reaguje na opakovanou hrozbu Ankary, že bude vojensky intervenovat v rojavských autonomních regionech na severu Sýrie, stejně jako na aktuální vojensko-policejní akci namířenou proti opozičním kurdským organizacím v Turecku i severním Iráku. Dopis svým podpisem podpořilo mnoho osobností včetně světoznámého angažovaného lingvisty Noama Chomskyho, antropologa a anarchisty Davida Graebera, literární teoretičky a postkoloniální myslitelky Gayatri Chakravorty Spivak, feministické autorky Silvie Federici či marxistického sociologa Johna Hollowaye.

S rostoucím znepokojením a pocitem úzkosti sledujeme zastavení mírového procesu mezi tureckou vládou a Kurdy. Jen před několika měsíci slibovaly rozhovory mezi tureckými představiteli a uvězněným kurdským vůdcem Abdullahem Öcalanem historický průlom ve vleklém konfliktu.

Jsme přesvědčeni, že si prezident Erdogan zaslouží uznání za to, že umožnil, aby tyto rozhovory probíhaly – s cílem nalézt trvalé řešení desetiletí trvajícího konfliktu, který přinesl nedozírné škody turecké i kurdské komunitě a zbytečně si vyžádal tisíce životů na obou stranách.

V poslední době, přinejmenším od začátku kampaně před červnovými tureckými všeobecnými volbami, však prezident Erdogan náhle změnil kurz a zapletl se do lehkomyslného hazardu s budoucností země.

Byl obviňován, že kvůli politickým ziskům pozastavil, nebo dokonce ukončil mírový proces. Důsledkem takového kroku může být znovu-rozpoutání konfliktu, což může být pro zemi a její příští generace naprosto katastrofální.

Sdílíme Kurdy vyjádřené obavy z opakovaných hrozeb Turecka, že bude vojensky intervenovat za syrskými hranicemi. Zdá se, že deklarovaný záměr vytvořit nárazníkovou zónu má vést k destabilizaci rodící se demokracie v rojavských regionech osvobozených syrskými Kurdy, spíše než přispět k řešení krize v Sýrii. Kromě toho, postoj Turecka k ISIS je velmi nejednoznačný. Existují důkazy, že je poskytuje útočiště a dodává zbraně jejich bojovníkům. Turecký stát bez pochyb používal ISIS k oslabení zisků Kurdů v místech, jako je Kobani.

Příležitost pro mír stále existuje a neměla by být promarněna. Prezident Erdogan ještě může přispět k jejímu naplnění, pokud se zachová jako skutečný lídr, což ovšem vyžaduje vizi a velkorysost.

Možnost zajištění trvalého míru by představovala historický zisk pro Turecko, Kurdy i celý Blízký východ. Ve skutečnosti má na tom, aby byl v Turecku mír, zájem celý svět. Vedoucí představitelé Turecka si musí uvědomit důležitost volby, které před nimi leží: buď se chopí šance na mír, nebo rozpoutají konflikt s koncem v nedohlednu.

Výsledky tureckých všeobecných voleb přinesly naději na mír, když pro-kurdská HDP (Lidová demokratická strana) dosáhla historického úspěchu a překonala 10% hranici pro dosažení zastoupení v parlamentu země.

HDP šla do voleb s jasným a jednoznačným příslibem podpory mírových rozhovorů mezi Tureckem a Kurdy. Podpora, kterou strana získala, znamenala schválení mírového procesu.

Úspěch strany inspiruje všechny, kteří si přejí, aby Turecko směřovalo k demokratické a pluralitní společnosti založené na míru a usmíření.

Kurdové volají po znovunastartování mírového procesu. Jsme přesvědčeni, že je čas, aby Turecko odpovědělo stejně a zvolilo mír namísto konfliktu.

Kampaň “Peace in Kurdistan”

27. července 2015

Text otevřeného dopisu s kompletním seznamem signatářů najdete tady.