Jedním z nejsledovanějších účastníků nadcházejícího summitu skupiny G20 v Hamburku bude turecký prezident Erdogan. Přinášíme překlad prohlášení radikálně levicové organizace Interventionistische Linke k nedávnému referendu v Turecku a výzvy k vytvoření mezinárodního bloku solidarity na demonstraci 8. července.

Bejin na! Ne referendu o ústavě v Turecku.

Pouze díky rozsáhlé manipulaci s hlasy se Erdoganovi podařilo 16. dubna 2017 zvítězit v tureckém referendu. Nejméně polovina hlasujících se přitom vyslovila proti změně ústavy a Erdogana odmítla. Ještě téže noci se přes silnou přítomnost armády odhodlaly tisíce lidí vyjít do ulici pod společným heslem „Hayir daha bitmedi“ – ještě není konec. V Istanbulu bylo celou noc slyšet mlácení lžic o hrnky – od protestů v parku Gezi známému coby „zvuk demokracie“. Turecká vláda přitom masivně potírá a rdousí jakékoliv demokratické a emancipační hlasy prostřednictvím vyhošťování, zákazů výkonu povolání, omezování svobody tisku a práva demonstrovat, svévolného zatýkání atd. Referendum nyní i díky bezzubé kritice EU umožní Erdoganovi uskutečnit autoritářský prezidentský systém, který má už nyní charakter protofašistické diktatury.

To nesmíme dovolit! Opozice v Turecku se nenechá tak snadno pokořit. Kritické, levicové, demokratické, feministické aktivistky a aktivisté se staví na odpor. Zaslouží si naši podporu slovem, činem i v ulici. Jak se přece říká, naděje umírá poslední. To platí rovněž pro tureckou a kurdskou levici v Německu. Během protestů proti summitu G20, které proběhnou ve dnech 5. až 8. července v Hamburku, půjdeme společně s ní do ulic říct jasné „ne“. Společně se postavíme za jejich práva a budeme se bránit proti celoevropskému posunu doprava.

Rebelie vzniká z naděje – naděje vzniká z rebelie

Výsledek referenda však není dramatický jen pro tureckou levici. Už teď se dá předpokládat, že v důsledku zasáhne také kurdské obyvatelstvo mimo Turecko. Erdogan je na válečné stezce. To dokazují útoky turecké armády koncem dubna na kurdské pozice v Sýrii a Iráku. Erdogan tak útočí na ty, kteří bojují proti IS. Jsou to tytéž bojovnice a bojovníci, kteří v roce 2014 zabránili genocidě Jezídů. Erdogan chce zničit emancipační projekt v Rojavě, doufajíc, že se mu tak podaří „vyřešit kurdský problém“ jednou provždy. Ukázkou těchto snah byla devastace kurdských měst Sur a Cicre v Diyabakiru v Turecku bylo v roce 2015 se stovkami civilních obětí a více než 300 tisíci vyhnanými.

S respektem a nadějí sledujeme z našich bezpečných kanceláří a seminárních místností dění v Rojavě. Navzdory represím, špinavé občanské válce, IS a všem možným dalším překážkám a nástrahám se tito lidé nevzdávají a snaží se vybudovat vlastní samosprávný demokratický model společnosti a pokud není zbytí bránit ho zbraní i za cenu vlastního života. Skoro celá severní Sýrie podél tureckých hranic byla osvobozena kurdskými bojovnicemi a bojovníky a jejich spojenci, kteří nyní pomalu směřují do srdce IS.

Nejviditelnější znaky snahy o vytvoření nové společnosti jsou dílem žen. Rojavské ženy bojují za nové vztahy mezi pohlavími, za nové reprodukční poměry, proti všem formám patriarchátu. Každá administrativní pozice je obsazována rovnocenně. Vše je organizováno v radách a rada žen má u všech rozhodnutí právo veta. Rovněž obhajoba těchto výdobytků je organizovaná ženami. Obraz žen se zbraní v ruce – po celá staletí nepředstavitelný – dnes patří ke každodennímu životu.

Tamní společnost je organizovaná zdola formou „demokratického konfederalismu.“ V souladu s tím byla nedávno Rojava přejmenována na „Demokratickou federaci severní Sýrie“. S údivem sledujeme úsvit nové společnosti. Jde o model emancipace v multináboženské a multietnické oblasti , který může být inspirativní do budoucna i pro nás.

Ne Rojava, ne Turecko, ale my všichni

Přestože je AKP v čele s Erdoganem na cestě k diktatuře, německá spolková vláda s Tureckem i nadále úzce spolupracuje na mnoha různých úrovních. Politicky aktivní Turci a Kurdové jsou například v Německu stíháni a odsuzováni jako teroristé. A to i za pomocí podkladů poskytnutých tureckou tajnou službou, které jsou mnohdy zfalšované či byly získány pomocí mučení.

V březnu turecká vláda vyčítala Německu, že u sebe hostí teroristy. Tím však nemyslela příslušníky IS, ale členy v Německu od roku 1993 zakázané PKK, strany kurdského hnutí za svobodu. Spolkové ministerstvo vnitra ihned ochotně zareagovalo a rozšířilo seznam zakázaných symbolů. Zákaz PKK představoval už v roce 1993 velký dárek pro turecký stát a ztížil politické aktivity kurdské komunity v Německu. Jeho trvání a jeho další aktualizace se týká i těch členů PKK, kteří osvobodili Jezídy v Iráku a vybudovali pro ně koridor, jímž mohli utéct před IS a zachránit si tak život.

Obchod EU – Erdogan

I v časech úpadku demokracie a celoevropského posunu doprava zůstává boj proti kurdskému hnutí základem obchodu. Bez ohledu na to, jak moc Erdogan verbálně provokuje a jaká lidská práva jsou v Turecku pošlapávána či jak jsou ořezávány demokratické minimální standarty, to mezi Berlínem a Ankarou klape.

Díky dohodě o uprchlících z března 2016 drží Turecko uprchlíky mimo EU. Teoreticky tak smí EU deportovat zpět do Turecka každou osobu, která nelegálně cestovala přes Řecko, či vyměnit všechny nelegálně přišlé Syřany za ty, co překročili hranice legálně. Turecko přitom nedávno na hranicích se Sýrii vybudovalo zeď a střílí na všechny Syřany, kteří se snaží zachránit si život útěkem. Lidé na útěku ale umírají dál i uvnitř EU.

Německé zisky z boje proti Kurdům

I když podle dohody o uprchlících dostává Turecko peníze, nejde o finanční tok jen jedním směrem. V Turecku je totiž možné už mnoho let dosáhnout skvělých zisků, podniká tu totiž kolem 6500 německých podniků. Německo a EU jsou nejdůležitějšími obchodními partnery Turecka. Stamiliardy tečou proudem do Turecka. Mnohem víc zboží je dodáváno do Turecka než opačně. Takový lukrativní trh přece ne jen tak nechat ležet ladem. I tím se dá vysvětlit tichá a váhavá kritika německých a evropských vlád vůči Turecku a Erdognovi. Pro Německo je obzvlášť zajímavá válka turecké armády proti kurdské menšině. Druhá největší armáda NATO vždycky potřebuje nášup, neboť boj proti PKK a válka v Sýrii jsou pro tureckou armádu spojené s velkými ztrátami a pro SRN jako dodavatele zbraní se tak otevírá příležitost pro dobrý byznys.

8. července – solidárně a jednotně

Zatímco Merkel, Trump a spol. budou Erdoganovi potřásat rukou, my řekneme v sobotu 8. července společně NE! Na hlavní demonstraci proti summitu půjdeme společně bok po boku – spolu se spoustou radikálně levicových skupin, ale také s našimi kurdskými a tureckými soudruhy – v mezinárodním antikapitalistickém bloku.

Poneseme jejich barvy, budeme skandovat jejich hesla, neboť jsou to i naše hesla. Už v minulosti jsme ukázali mezinárodní solidaritu v praxi, když jsme podpořili povstání v parku Gezi, sbírali peníze pro „solidaritu s Rojavou“ či spolupracovali úzce s tureckou levicí a kurdským hnutím v Německu. Jejich boje mají být i našimi boji a opačně. Protože chceme to samé: jinou společnost! Samosprávné struktury už nyní ukazují, že tento jiný svět je možný.

Narušit summit – Berxwedan Jiyan e! – Odpor znamená život!

V tomto boji ale nestojíme sami: na začátku dubna jsme se spolu s mnoha dalšími skupinami a jednotlivci setkali na celý víkend na druhé akční konferenci v Hamburku. Přijelo okolo 800 zástupců různých skupin, organizací, iniciativ a pracovních kruhů, aby společně plánovali a diskutovali – mnoho rozhovorů, dlouhých rozhovorů, rozhovorů v italštině, angličtině, češtině, švédštině, vtipných, otravných a produktivních.

Tisíc dvě stě lidí se pak vydalo na „zkušební“ demonstraci místy, kde se v červenci uskuteční summit a ukázalo se, že to funguje! Všichni jsou připraveni na startu. Hamburk bude velký. A super. Nyní pilujeme naše plány. Ve společné alianci se potkáváme se stále více a více partnery a domlouváme se na dalších společných postupech a plánech pro protestní dny od 5. do 8. července.

Jdeme do toho! Solidarita bez hranic namísto G20! Potkáme se v mezinárodním antikapitalistickém bloku!

Interventionistische Linke, květen 2017

Německý originál textu výzvy najdete tady.

Více informací v němčině či angličtině k protestům proti summitu G20 v Hamburku najdete tady, informace v češtině se pak postupně budou objevovat tady.