Dne 6. února jsme vyšli do ulic řady evropských měst – sjednoceni bojem za život v solidaritě a důstojnosti mimo národní stát, hranice a kapitál. Akční den proti pevnosti Evropa byl dalším krokem v transnacionálním síťování, jež má za cíl propojit naše boje a postavit se proti Evropě vykořisťování, vyloučení a útlaku. Projevili jsme naši solidaritu se všemi, kteří se snaží dostat do Evropy, aby zde našli lepší život požadující svobodu pohybu pro všechny. Postavili jsme se cynickým a nehumánním pravicovým hnutím, která prosazují rasismus, nenávist a všechny druhy reakčních ideologií. Cítili jsme potřebu ukázat, že nenecháme krajní pravici, aby v celé Evropě projevovala svou sílu. Současně jsme si jisti, že rasistická hnutí v ulicích evropských měst a protimigrační politika Evropské unie jsou hráči ve stejné hře nazývané „válka proti migrantům“.

Akce v celé Evropě i mimo ni

Pegidou grandiózně ohlašovaný „celoevropský akční den na podporu pevnosti Evropa“ ve většině měst skončil krachem. V Kodani, Birminghamu, Helsinkách, Amsterdamu a Grazu se protestů Pegidy zúčastnilo jen mezi 50 a 150 demonstranty, kteří byli ve všech těchto městech přečísleni protidemonstranty, kteří jim nedovolili, aby realizovali své plány. Velký počet rasistů se nicméně shromáždil v Drážďanech, Varšavě a Praze. Pegida v Drážďanech zase jednou přilákala asi 7000 lidí, ve Varšavě a Praze se setkaly asi 2000 rasistů. Pouze ve Varšavě byla asi stovka antifašistů a antifašistek výrazně přečíslena, a proto byla snadno obklíčena policií. V Drážďanech protestovalo proti Pegidě 5000 lidí. V Praze se Bloku proti islámu a Národní demokracii postavilo asi 1000 lidí. Více než polovina z nich se podílela na demonstraci pořádané naší aliancí. Jak je to běžné u demonstrací Pegidy, bylo mezi lidmi, kteří mají strach, na mnoha místech také větší množství takzvaných „identitářů“, všech druhů fašistů a chuligánů. V Praze se skupina chuligánů, naštvaných a frustrovaných, protože nevyšel jejich první pokus o útok na jednu z antifašistických demonstrací, pokusila později večer zapálit autonomní sociální centrum Klinika. Policie tomu nedokázala zabránit. Jsme rádi, že můžeme oznámit, že během útoku nikdo neutrpěl vážné zranění a že jsme se setkali s velkou solidaritou ze strany ostatních antifašisticky orientovaných sil.

Tam, kde byla účast rasistů od počátku nižší než účast protidemonstrantů, byly jejich aktivity omezeny, nebo zcela znemožněny. V Grazu, Helsinkách a Kodani, stejně jako v Amsterdamu, byli antifašististé a antifašistky schopni různými způsoby znemožnit, aby rasisté dělali to, proč původně přišli. Několik stovek antirasistických aktivistů se shromáždilo také ve finském městě Pargas a v regionu Ostrobothnia.

V Řecku se shromáždilo více než sto aktivistů, kteří chtěli narušit hraniční plot v Eidomeni. Aktivisté byli nicméně zastaveni řeckými policejními složkami. Na řecko-makedonských hranicích jsou uprchlíci tříděni příslušníky Frontexu. Jen syrští, iráčtí a afghánští uprchlíci mohou po absolvování dlouhého a nelidského procesu přejít přes hranice. Migranti z jiných zemí jsou deportováni do Athén, kde jsou vyhozeni na ulici nebo umístěni v takzvaných hot-spotech. Vzpomínáme na více než 15 lidí, kteří byli 6. února 2014 krutě zabiti španělskou policií na hraničním plotě. Ten den se pokusily stovky migrantů překročit hranici mezi Marokem a španělskou enklávou Ceuta. K uspořádání akčního dne #6fCeuta vyzvali Voix des Migrants, Alarm Phone, Afrique-Europe-Interact, NoBorders Maroko a mnoho dalších migrantských a marockých organizací. Akce proběhly ve Štrasburku (Francie), Berlíně (Německo), Janově (Itálie), Barceloně a Ceutě (Španělsko). V Rabatu (Moroko) zorganizovalo více než 400 subsaharských a marockých aktivistů protest v sedě (sit-in) před španělským velvyslanectvím. Demonstrovali proti „válce proti migrantům“ a žádali svobodu pohybu, bezpečné cesty pro uprchlíky a cestovní doklady pro všechny.

Ukázali jsme, že je možné organizovat koordinované, radikální a antiautoritářské akce na transnacionální úrovni. Musíme pokračovat ve vzájemném propojení a vytvářet společné prostory pro akce, diskuse a analýzy. Můžeme zmínit několik dobrých příkladů transnacionální organizace z posledních let: grassroots síť Afrique-Europe-Interact, antiautoritářskou platformu proti kapitalismu Beyond Europe nebo síť Blockupy. Stejně jako potřebujeme stálé platformy, potřebujeme se setkávat napříč našimi politickými frakcemi. Jako příklad můžeme jmenovat druhý ročník konference Connecting European Struggles, již zorganizovali naši přátelé ze Švédska.

Pokračujme dál tímto směrem a současně navazujme a prohlubujme naše vztahy se seberogranizovanými migranty. Buďme ve vzájemném kontaktu a sdílejme své ideje svobodné a rovnostářské společnosti pro všechny.

Budoucnost ještě není napsaná!

Organizujme politickou solidaritu!

Bojujme proti pevnosti Evropa a kapitalismu!

Text prohlášení v angličtině najdete tady.