Prohlášení Iniciativy Ne rasismu k demonstraci “Solidarita bez hranic: Akční den proti pevnosti Evropa” (6. 2. 2016)

Za poslední rok se změnilo mnoho věcí. Mnoho situací, které by nám z perspektivy do sebe zahleděné České republiky ještě na konci roku 2014 přišly nemyslitelné, jsou dnes realitou. Tisíce lidí mrznoucích na hranicích Evropy, desítky, které se každý týden utopí v Egejském moři. Pochody tisíců ultrapravičáků jen pár kilometrů od českých hranic. Několik teroristických útoků na evropská města. Lidé, pronášející výroky o zbavování občanských práv a mletí do masokostní moučky mají parlamentní zastoupení. Několik set útoků na azylová centra. Jediné životaschopné alternativě (kurdské Rojavě) na Blízkém východě hrozí zničením stát, který má druhou největší armádu v rámci NATO.

Mezitím trvá skepse vůči politickým stranám, které během krize jasně ukázaly, že nereprezentují zájmy většiny obyvatel. Prostor se tak otevírá pro populistická hnutí, mesiášské individuality a politické podnikatele různého druhu. Tito noví (v případě Miloše Zemana a jeho suity staronoví) aktéři potřebují konfliktní téma, ke kterému mohou nabízet jednoduchá řešení a získávat tak politické body. Tématem číslo jedna je pro ně momentálně migrace. Tradiční strany se jim snaží vyrovnat a přidávají se k horečnému závodu ke dnu.

Kromě tradičního českého nacionalismu a kulturního rasismu, zažraného hluboko v české společnosti, podporuje popularitu nových reakčních hnutí i frustrace z odtrženosti vysoké politiky. Moc a politika ale nejsou abstraktní pojmy. Mají jasné a konkrétní dopady – rasistické útoky, opevňování hranic, neoliberální státní politiky škrtů a privatizace veřejných statků. Je na čase vrátit antifašistickou a progresivní levicovou politiku zpátky do ulic. Není možné přenechat veřejný prostor reakčním hnutím. Právě ve veřejném prostoru se utváří vazby a kolektivní identity. Události ve veřejném prostoru mohou zásadně ovlivnit politickou situaci. Úspěšné demonstrace posilují xenofobům sebevědomí. A jak to vypadá, když mají xenofobové sebevědomí, vidíme v sousedním Německu. Za loňský rok tam proběhlo 924 útoků na azylová centra. To znamená téměř 3 každý den. Neonacisté vedle uprchlíků, respektive kohokoliv, kdo podle nich má “vzezření migranta”, napadají stále častěji také levicové aktivisty, sociální centra a sídla progresivních politických stran a hnutí, nebo – jak se nedávno stalo v Lipsku – celé alternativní čtvrti. Jak se ukazuje zvláště v posledních dnech, ultrapravicové násilí je reálnou hrozbou a my musíme být připraveni mu předcházet nebo ho zastavit, když se objeví.

Antifašismus musí cílit na jakékoliv aktéry prosazující reakční, zpátečnickou politiku. Ať už jde o xenofobní hnutí, rasistická a neoliberální opatření státu nebo konzervativní fanatiky schovávající se za náboženství. Jako reakční vnímáme všechny aktéry jdoucí proti emancipačním projektům a snahám o solidární, rovnostářskou společnost. Z toho vyplývá, že na jedné straně musíme razantně odmítnout evropskou ultrapravici, jako je BPI, Pegida, Front National a další. Na straně druhé musíme stejně hlasitě odmítnout ultrapravici blízkovýchodní – ať už je to Daesh, Hamás, Hizballáh nebo Muslimské bratrstvo. Oba typy reakčních hnutí mají společnou touhu – získat moc rozvířením etnických, národnostních nebo náboženských vášní.

Evropská platforma ultrapravičáků si pro své hnutí vybrala hloupý název Pevnost Evropa, pojem používaný už ideology nacistické třetí říše. Pevnost Evropa je ale také souborem represivních opatření, která již nějakou dobu likvidují i ty malé kousky demokracie, které v současném evropském politickém systému zůstaly. Stavíme se proti pevnosti Evropa na všech úrovních a ve všech jejich podobách. Budeme argumentovat ukazovat na represivní politiku jako na pravou příčinu problémů. Budeme v ulicích a budovat zde proti pevnosti Evropa praktickou solidaritu.

Události posledních měsíců jasně ukázaly, že období klidu skončilo. Spolu s proměnou společenských nálad se musí měnit i radikálně levicová hnutí. Současnou situaci je ale třeba zároveň chápat nejen jako hrozbu, ale i jako příležitost. Svět se mění. Je na nás, abychom byli akivními činiteli této změny.

Proti Pevnosti Evropa a jejím obhájcům!

Za svobodnou a solidární společnost!

Vraťme antifašistickou politiku do ulic!

Iniciativa Ne rasismu